Internet věcí (IoT)

Transpondéry pro síťové objekty existovaly již dlouho před nástupem digitalizace. Řešení RFID/NFC společnost smart-TEC úspěšně vyvíjí, vyrábí a prodává již více než deset let. V souvislosti s internetem věcí se tyto technologie nyní dostávají do popředí zájmu více než kdy dříve. RFID a NFC mají oproti jiným přístupům několik výhod. Transpondéry jsou velmi malé, což znamená, že je lze použít téměř kdekoli. Dokonce i pasivní systémy RFID, tj. transpondéry bez vlastního napájení, dosahují dosahu 5 až více než 10 metrů. S aktivními transpondéry, které jsou větší a také dražší, je možné dosáhnout dosahu čtení až 100 metrů.
Informace z transpondérů jsou v několika ohledech základem internetu věcí, a tedy i v současnosti tolik diskutovaného Průmyslu 4.0. Základními prvky jsou přenos informací, rozpoznávání polohy a jedinečná identifikace objektů, jako jsou stroje, zařízení, skladovací a přepravní kontejnery, (polotovary) a nástroje. Všechny tyto objekty musí být schopny nejen sdělovat aktuální informace o sobě, ale musí být také schopny vzájemně se propojit, aby spolu mohly komunikovat.
Pomocí RFID/NFC lze také vyčíst údaje o strojích, které jsou zasílány definované skupině příjemců ve formě automatických stavových informací. To znamená, že například poruchy mají mnohem menší váhu než dříve. Důvod: díky IoT jsou výrobní závody schopny přesměrovat obrobky do jiných systémů tak, aby nedošlo k jejich přerušení. Vadný stroj si mezitím autonomně vyžádá údržbu. Technologie transpondérů jsou samozřejmě také základem pro fungující komunikaci mezi stroji (M2M) obecně.
Transpondéry RFID/NFC mohou také zůstat na výrobku, což přináší řadu výhod z hlediska sledovatelnosti. Je tedy možné sledovat celý životní cyklus výrobku. Výroba, skladování, přeprava, použití zákazníkem a likvidace nebo recyklace - všechny kroky se stávají transparentními a lze je sledovat. To přináší výhody všem stranám zapojeným do procesu, kromě výrobce také logistickým společnostem, prodejcům, poskytovatelům služeb údržby a oprav a likvidačním firmám.

Informace na transpondérech RFID/NFC lze - na rozdíl například od čárových kódů - nejen číst, ale také měnit. Toho je dosaženo obousměrnou komunikací se čtečkou. Z toho vyplývá řada výhod pro výrobní proces. V průmyslovém internetu věcí nese každý materiál transpondér, který obsahuje všechny informace potřebné pro výrobní procesy. Na jedné straně to mohou být kategorizační prvky, jako je číslo materiálu, materiál nebo rozměry. Ještě důležitější jsou však informace o aktuálním stavu, které transpondér nese díky obousměrné komunikaci v neustále aktuální podobě. Výrobní závody mohou tyto údaje využít například ke zjištění stavu zpracování konkrétního obrobku. To následně umožňuje výrobním zařízením samostatně rozhodovat o dalších procesních krocích ve výrobě a pružně reagovat na neplánované změny: Moderní továrna řídí tok materiálu a zboží zcela autonomně pomocí chytrých předmětů vybavených transpondéry RFID nebo NFC.

Internet věcí se samozřejmě neomezuje pouze na průmyslovou výrobu a logistiku. Inteligentní objekty si v nepříliš vzdálené budoucnosti najdou cestu do všech myslitelných oblastí. Jednou z rychle se rozvíjejících oblastí použití NFC jsou mobilní platby. Zde se používají platební systémy, které zpracovávají finanční transakce pomocí čipových karet nebo mobilních telefonů. Uživatelé tak nemusí používat drobné peníze - například u pokladen, v prodejních automatech, v
autobusech nebo tramvajích.
Inteligentní štítky, takzvané RFID/NFC štítky, umožňují také velmi zajímavé aplikace v oblasti "chytré domácnosti". Jen několik příkladů zahrnuje kontrolu přístupu do bytů a domů, ochranu proti vloupání a krádeži a kontrolu spotřeby energie. Předměty v domácnostech mohou v zásadě komunikovat mezi sebou pomocí technologie RFID. Vzhledem k malým rozměrům transpondérů je lze snadno integrovat do předmětů, jako jsou topení, světla, detektory kouře nebo žaluzie. Vývoj však jde mnohem dál. Významným příkladem je lednička, která může samostatně poskytovat informace o svém aktuálním obsahu a chybějících produktech. Předpokladem je, že objekty v chladničce - tj. potraviny a jejich obaly - mohou přenášet data do domácího spotřebiče. Produkty by mohly poskytovat také informace o původu, dodacích cestách, výrobě a datu minimální trvanlivosti. K tomuto účelu lze využít i technologii RFID/NFC. Lze si také představit, že by uživatel mohl být prostřednictvím aplikace nasměrován k požadovanému zboží v supermarketu.
Možné by bylo i inteligentní oblečení. V takovém případě by čip RFID mohl pračce prostřednictvím rádia sdělit, jaký prací cyklus a teplotu je potřeba.